Srpen 2011

Někdo se mi naboural do blogu - už zas :/!

5. srpna 2011 v 11:48 | Porcelánová baletka
Nějak jsem dokázala se sem dostat ani nevím jak po dlouhých výměnách hesel na blogu a ted ještě na mailu ,nemám náladu rozebírat co se stalo včera už je to vyřešený- prosím vás ,já už nevím co mám dělat pořád se mi někdo nabourává do blogu ,ale já už se kvůli tomu stěhovat nebudu - jenom kvůli tomu nebudu dělat další blog ,já se tentokrát nenechám tak lehce vyšoupnout !!

- to už vážně není možný !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!


ZAČAL SE MI MĚNIT DESING ,TAKŽE UŽ TOHO MÁM DOST BOHUŽEL DĚLÁM NOVÝ BLOG - NAPIŠTE MI NA nikola-hejmankova@seznam.cz - kdo chcete zůstat .. tak tady to balím..

Bývalá známost nebo noční můra chtíče ? / 4

3. srpna 2011 v 12:42 | Porcelánová baletka

*Zase ,jako v tom snu !*
Vždycky ,když se ke mě ten chlap začne sápat ,údělá se mi zle a omdlívám !*
Rose se ocitla v pevném sevření ,nebylo to vůbec nic příjemného ,cítila jenom jeho svalnatou postavu ,chtěla se mu vermomocí dostat z náruče ,ale omdlela..
" ÁÁÁÁ! " Rose se probrala uprostřed cizího pokoje. Ležela uprostřed postele ,měla rudě červené povlečení ,které lemovalo černé dřevo s nějakými vrytými ,bílími znaky. Nejdřív se podívala nahoru ,bylo tam veliké okno ,málem by si vyhodila panty z pusy - sněžilo ?! Nemohlo přece sněžit ,bylo září! Kolem postele se rozprostírali dva stejně červené ,nařasené závěsy. Takže viděla jenom nahoru a před sebe. Zvedla se a pošoupla se až na konec postele ,chtěla z ní seskočit ,ale nemohla ,byla pěkne vysoko..
" Co to má být ?!! "
" Slyšíte mě někdo , HALO !? "
Když to dořekla ,všimla si ,že je v nějakém starém zámku. V tom se otevřeli mohutné ,černé dveře ,měly podobné vyryté ,bílé znaky ,které viděla před chvílí na posteli.
--
Mezitím ve škole.
Zazvonilo na další hodinu. Do třídy vešla paní profesorka ,opět s kamenným výrazem. Pokynula žákům ,aby se posadili. Každý by jí typoval na 40 let, ve skutečnosti měla o něco méně. Velké kruhy pod očima ,zůžené modré zorničky ,ztažené vlasy do culíku černou gumičkou. Ani jeden vlas se neopovažoval odstávat. A samozřejmě šedý ,ženský oblek.
" Nejříve než začneme výuku ,uděláme si třídní docházku ,první hodinu jsem to nestihla." Všichni vzdychli. V tom došlo na písmeno K. " Slečna Keisbelová " Nic se neozvalo v odpověd. Paní profesorka si sundala brýle a procedila mezi zuby. " Tušila jsem to ,teprve je začátek školy a ona už se zase někde fláká!" zaklapla knihu a už nepokračovala dál.
"Juliet ,je to přece tvoje kamarádka ,první hodinu tady ještě byla ,copak si nikdo nevšiml ,že odcházela?!"
Všichni kroutili hlavou. V tom se ozval šprt Alexandr. "Naposledy šla s tím novým učitelem ,potom se tady neobjevila.."
*Je to vlastně pravda ,ale co se mohlo stát ,to se jí nepodobá..!*
Julliet musela usilovně přemýšlet ,neslyšela profesorčinu výzvu ,aby se šli s Alexandrem podívat do knihovny. Probrala se až do ní začal píchat prstem Alexandr.
" Tak deš? "
Vyšli na chodbu. Julliet už utíkala. Zadýchyný šprt za ní něco huhlal. Rozevřela dveře ,na zemi leželi jenom papíry ,nikde nikdo..
--
Mezi dveřmi stále ten chlap - kluk ?! *Ted vypadá mnohem mladší ! Proč jsem se vůbec ozývala měla jsem dělat ,že spím!*
Usmál se a s tím jako by mu ještěpár let ubylo. Pořád tam stál a přiblble si Rose prohlížel. Už ji to štvalo ,v tom u dveří stáhl nějakou páku a Rose se ocitla dole. Ted už vidla vše.
Veliké ,zlatě orámované obrazy ,všude byly zobrazené krev,válka nebo příroda. Tapety ladily s postelí a koberec byl lehce hnědě nazlátlý. Honosný zlatý nábytek ,který doplnovalo velké zrcadlo.
*Proč zrovna zminuji zrcadlo? Něco z něho cítím a není to nic příjemného..* Nechal Rose ,aby si vše prohlédla. Usrkl si kávy a v tom Rose stočila pohled k němu. Neměla potřebu po něm začít řvát ,zdálo se ,že jí čte myšlenky..
"Doufám ,že se ti tady líbí. "
" No samozřejmě ,komu by se tady nelíbilo ,ale co to má společného se mnou?! "
"Stále si nevzpomínáš ,že?"
Práskl šálkem o stůl ,že Rose málem nadskočila. Chytl ji za ruce ,díval se jí zpříma do očí. Najednou se v Rose něco zlomila .. Rozbrečela se a objala ho...
" Tak už si vzpomínáš ,sestřičko?"

Hvězdář

2. srpna 2011 v 18:22 | Porcelánová baletka |  můj pokažený hudební sluch

Ztrácíš se před očima, rosteš jen ve vlastním stínu.
Každá další vina, odkrývá mojí vinu.
Ztrácíš se před očima, rosteš jen ve vlastním stínu.
Každá další vina odkrývá mojí vinu.

Ve vínu dávno nic nehledám, (dávno nic) nehledám.
Ve vínu dávno nic nehledám, (dávno nic) nehledám.

Refrén:
Jak luna mizí s nocí v bělostných šatech pro nemocné,
prosit je zvláštní pocit, jen ať je den noc ne.
Jak luna mizí s nocí v bělostných šatech pro nemocné,
prosit je zvláštní pocit, jen ať je den noc ne.

Od proseb dávno nic nečekám (dávno nic) nečekám.
Od proseb dávno nic nečekám (dávno nic) nečekám.

Mezihra:


Na chodbách v bludných kruzích zářivka vyhasíná,
já ti do infúzí chci přilít trochu vína.
Na nebi jiných sluncí, jak se tam asi cítíš,
s nebeskou interpunkcí, jiným tulákům svítíš.

Ve vínu dávno nic nehledám (dávno nic) nehledám.
Ve vínu dávno nic nehledám (dávno nic) nehledám.

Refrén:

Obzor neklesne níž, je ráno a ty spíš.
Od vlků odraná hvězdáře Giordana .
Obzor ne klesne níž, je ráno a ty spíš.
Od vlků odraná hvězdáře Giordana.
Obzor ne klesne níž, je ráno a ty spíš.
Od vlků odraná hvězdáře Giordána.



Oblíbené stránky

2. srpna 2011 v 16:54 | Porcelánová baletka
aneb lidé ,kteří rozumí mému sarkasmu a ironii ..:)

Gabi http://gabimcryan.blog.cz/ - snad se vrátíš :(!
Myshutka http://dreamy-rain.blog.cz/ - snad se vrátíš :(!

Jak byla budoucí zdravotní sestřička na ušním

1. srpna 2011 v 19:23 | Porcelánová baletka |  když psaní zavelí ,rozum je v p**eli
Uff ..
Dneska mám za sebou docela otřesný den ,včera sem nemohla vůbec spát ..Vstávala jsem dneska v pět ráno a čučela na snídani s novou.. Potom mě strašně začalo bolet to pravé ucho - jak jsem psala v minulém článku..
Potom jsem poslala člena rodiny pro kapky do uší .. za několik minut mi napsal ,že se mám oblíkat - jede se do nemocnice (já je přitom tak nesnáším a štítím se doktorům ..!) V lékárně mi sdělili ,že něco takovýho akorát zaleptá ucho ještě víc a ven se nedostane nic a at neriskuju ohluchnutí..
Tak sme rychle jeli do nemocnice.. Museli jsme si vzít číslo - měla jsem šestnáctku!! Umíte si to představit ,čekatv nemocnici s nemocnýma lidma .. tak dlouhou dobu ? A já mám být zdravotní sestra.. xD-...
Potom jsem byla na řadě ,akorát mi vypláchla obě uši a zeptala se jestli slyším ,pořád nade mnou poskakovali ,asi sem vypadala nepřítomně - strašně to bolelo.. Potom jsem řekla "JÁ SLYŠÍM!" a všichni se váleli smíchy na zemi...:D
Napsala mi nějaký kapky do uší...
Ted z toho mám horečku a není mi moc dobře jdu si lehnout dyžtak napíšu .:)*

Prosím vás jak se dávají odkazy s url adresou ,nejde mi to ,jak to ted kráně upravily..o.O"